Původně se nazýval „anilinový tisk“, a to podle barvy, která byla k tisku používána a podstatně se lišila od husté knihtiskové barvy. Od 14. fóra obalářského institutu z roku 1952 se tato technologie nazývala „flexografický“ tisk, postupně pak byl tento název zaváděn také v Evropě a později dále zkrácen na flexotisk (Flexoprint, Flexodruck). Pojem flexografie je nyní používán hlavně jako širší vyjádření zahrnující nejen vlastní technologii flexotisku, ale i další kompletní možnosti využití flexibilních štočků nejrůznějších druhů, tedy například i výrobu razítek.

Kompletní článek zde (Svět tisku)

Autor: Miloš Lešikar - Svět tisku